Sobotní vodní šílenství

Dnešní den jsme s paničkou a skoro-paničkou (setřičkou paničky Lenkou) strávily u "staroušků" na baráčku. Všichni se mi věnovali a snažili se vymyslet mi nějakou činnost, která by mě dostatečně dlouho zabavila, abych prý neotravovala. Tsss. Jelikož mě panička už zná jako své boty, věděla, že mě utáhne jedině na žrádlo. Vytáhla tedy svou tajnou zbraň - óóóbr kostičku! A tak jsem měla půl hodinky co na práci.

Posléze jsem ale začala nůůůďo předstírat tak přesvědčivě, že se obě paničky sbalily a vzaly mě k nedalekému rybníčku. V nic jiného jsem ani nedoufala, já přece vím, jak na ně :o) Jakmile panička zaparkovala, začaly se ve mně probouzet moje vodní instinkty. Letěla jsem nejkratší čarou k rybníčku, na nic jsem nečekala a hopííí...

Že do vody zahučím i s hlavou, to mi vůbec nevadí. Jsem potápka každým coulem. Panička už věděla, na co čekám, povzbuzovala jsem ji hlasitým štěkáním a poskakováním ve vodě. A tak moje vodní představení mohlo začít...

Skákat vysoko a lovit kapky je ta nejlepší zábava co znám. Je to sice docela namáhavé (prý hlavně pro paniččiny svaly na nohách), ale stojí to za to...

Já bych sice nejradši z vody nevylezla ani za nic, ale po nějaké doby paničky zavelely a musela jsem. Na usmířenou mě ale zavedly na krásnou louku plnou prapodivných pachů a já se krásně vylítala.

Po příchodu domů jsem padla na pelíšek a nechám si zdát jen ty nejhezčí vodní sny. Není totiž nic lepšího, než padnout únavou po zažitky nabytém dni.

Další ukázky mého (pod)vodního umění naleznete zde:

www.famezkorycanskychskal.rajce.idnes.cz/Narozeninovy_den_a_dalsi