Rychlokoupando s Romčou a Berinkou

Dnes jsme s paničkou jako vždycky vyrazily na ranní prochajdu, kde jsme se potkaly s labroušem Akim, labískou Laurou a křížencem Ediem, který jako jediný sdílel moje nadšení pro bláznivé lítání po lese, takže jsme si dali pěkně do těla. Po příchodu jsem ulehla a vše nasvědčovalo tomu, že dnes bude den jako každý jiný. Kolem poledne však panička začala zběsile poletovat po bytě, skládat věci do batohu a hartusit: "Honééém, vstávej, za chvilku je tu Berísek!" Berinka, teta Romča - jupííí! Vyletěla jsem z postele jako šíp a nervózně jsem přešlapovala u dveří. Jéjda, to je doba, než se ta panička vymotá. Za chvilku už jsem však seděla s Beruškou v kufru jejich auta (no ano, JÁ jsem musela jet v kufru! JÁ, no chápete to?!). Ale co bych pro ně neudělala. Šly jsme krásným lesíkem, kde jsem ještě nikdy nebyla, takže jsem zkoumala každičké zákoutí. Za chvilinku jsme dorazily k vodičce! Koupačka, paráda! A co víc - teta Romča se jde koupat s náma! Jelikož jsem ještě nikdy s človíčkem neplavala, chtěla jsem tetě ukázat, jak móóóc se mi to s ní líbí (neutopila se jen díky tomu, že je dobrý plavec).

Teta mi rychle vysvětlila, že takhle teda ne-e. A tak jsem se naučila plavat "normálně". V zápětí za náma skočila i Berinka a plavčily jsme o stošest. Panička vše jistila ze břehu a mohutně nás povzbuzovala.

Teta Romča ale vzápětí odhalila svou pravou povahu, odkryla tvář sladkého andílka a zcela nemilosrdně mě začala topit! Panička povzbuzovala ještě víc :o)  No dobře, tak já si nebudu vymýšlet - netopila mě, pouze se mnou dělala blbinky... ale takhle to mohlo vypadat víc dramaticky.

Plavání je nejlepší zábava co znám. Ale to jsem ještě netušila, že pro nás má teta v batůžku připravený překvápko - prasečí nožky - mňám!!! Já jsem sice nejdřív nevěděla, co že se s tím vlastně dělá, tak jsem šla nenápadně okouknout Berinku. Ta jako zkušená labužnice už jeden kousek přežvykovala v tlamce.

No nechala jsem se ještě chvilku přemlouvat a pak jsem to taky ochutnala. Lépe řečeno - ukradla jsem Berušce ty předžvýkaný kousky :o) No přece se s tím nebudu dřít sama! Byla to sice dobrůtka veliká, ale nejvíc nás stejně bavilo se za tou pochoutkou honit. A protože teta Romča nezahálela a nožku nám pilně házela, užily jsme si s ní srandu nadvakrát.

Hodinka utekla ani jsme nemrkly a musely jsme se vydat nazpátek. Cestou jsem ještě prozkoumala každý vlez do rybníčku, což panička odhalila až doma, poté, co mi našla rybinou páchnoucí bahno až na bříšku :o) Nojo, lovec je lovec. Děkujeme našim skvělým kamarádkám, za parádní rychlo výlet a těšíme se zase na vás!

(Zbytek fotek www.famezkorycanskychskal.rajce.idnes.cz/13._mesic )