Dostihy v Marcheggu

V neděli ráno jsme na pozvání tety Katky s Larou (www.lambra.ic.cz) vyrazily do rakouského Marcheggu na náš 1. dostihový trénink. Jelikož Fame nikdy nic podobného nedělala, dokonce se do této doby nezúčastnila jediného coursingu, neočekávala jsem žádné závratné výkony. Jen jsem se těšila na nové zážitky a zkušenosti. V půl desáté jsme vyráželi z Brna. Strejda Davča honil svého plechového oře co to šlo, a tak jsme za necelé dvě hodinky byli na místě. Fame byla v autě vzorná, zatímco jindy prostojí celou cestu u okýnka, teď buď spala nebo mi ležela s hlavou v klíně. A nebo se snažila přesvědčit Laru, aby na ni už nevrčela :-) Po příjezdu jsme rozbalili naše stanoviště, uvázala bafany a šly domluvit holkám běhy. Organizátoři naštěstí mluvili i anglicky, takže nebyl problém a já mohla dokonce posloužit i jako Katčin tlumočník :-) Fame jsem domluvila běhy začátečníků, tedy jen 80 m. Pak už nezbylo než čekat, až na nás příjde řada. Půjčily jsme si od pořadatelů plyšovou návnadu a šly dráždit Fame, aby později měla chuť "bunnyho" lovit a tímpádem i běžet ze všech sil.

Zjistily jsme, že Fame má o návnadu zájem a tak ukolébala moje nejistoty, že za rourou vůbec nepoběží. Vrátily jsme se tedy na naše stinné místečko. Strejda Davča mezitím doluštil svou 6. křížovku :-) Čekání jsme si zkracovali plkáním a obdivným koukáním na výkony chrtů. Holky musely čekat a čekat a čekat.

A pak už to konečně přišlo - z amplionu se ozvalo, že Fame se má dostavit na start. Vyletěly jsme obě jako čertík z krabičky, Fame nadšená, že už se konečně něco začně dít, tahala na start jako divá. Tam už na nás čekal milý pán, který když zjistil, že Fame je absolutní začátečník, začal sdílet naše obavy, že zrzka bude návnadu zcela ignorovat a přivázal nám k rouře onoho plyšového Bunnyho. Dostala jsem instrukce, že poběžím s Fame, a návnada se 2krát zastaví, já si s Famul pohraji a návnada se opět rozjede. Vše bylo jasné a mohlo se startovat. Z nevysvětlitelných důvodů se Fame pána na startu strašně bála a kdykoliv se k nám přiblížil, začala mi hystericky couvat mezi nohama, až jsem ji málem utrhla hlavu. Nicméně jsme to nějak přestály a já se snažila Fame nalákat a následně poštvat na Bunnyho.

Návnada se konečně rozjela, pán zavelel GO a já Fame vypustila. Žádný sprint se ale nekonal a tak jsem vyběhla já s mohutným řevem: Famulíííí, honéééém, mazéééééj, valííííme! A pak už nebylo na co čekat. Fame nasadila, ale běžela vyloženě za mnou, ne za návnadou.

Když se návnada zastavila, dostala jsem z amplionu pokyn, že si mám s Fame pohrát. No kdepak by si zrzka hrála s plyšovou obludou, když kolem bylo tolik nových pachů. A tak si zaujatě čuchala kolem :-) Pak se návnada zase rozjela a Fame tentokrát vyrazila vpřed (i když ani ne na půl plynu). To se opakovalo ještě jednou, ale Fame za celou dobu neprojevila nějaký extra zájem o návnadu. Rozpačitě jsme vyklidily dráhu. Fame šťastně poletovala kolem, nadšená z pohybu a volnosti. Pak následovalo další čekání. Na druhý běh mě Fame vyloženě tahala, natěšená, co se zase bude dít, takže jsem ji musela krotit, abych ji na kluzké trávě udržela.

Scénář se opakoval - Fame na startu zase zmatkovala, stále nechápu, co jí na tak milém pánovi nevonělo. Tentokrát nám návnadu zastavili jen jednou a neměly jsme ani plyšového Bunnyho. Fame už jakoby věděla, co má dělat, rozeběhla se za návnadou sotva se roura rozjela. Doběhla ji mnohem dřív než já. Sotva se ale zastavila, přestala Fame zajímat. Když jsem s urvanými plícemi dorazila i já, začala jsem Fame burcovat na návnadu a ta už se nemohla dočkat, až zase vystartuje.

Roura se rozjela, z amplionu se ozvalo GO a já Fame vypustila. Vyrazila a makala za návnadou, i když já moc dobře vím, že stále běžela jen tak napůl, než kdyby tam byl pravý zajíček :-) Jakmile rouru dostihla, dokonce po ni chňapla a já ji móóóc chválila. Z amplionu se vzápětí ozvalo: It was lovely run! A já byla šťastná, že jsem rakušákům nehrála divadlo pro nic za nic. Fame natěšeně čekala, kdy se zase roura rozjede, ale musela jsem ji zklamat, pro dnešek už měla doběháno. Spokojené jsme tedy opustily trať a šly naproti tetě Katce, vyslechnout si nějakou tu chválu :-))))

A protože měly obě holky doběháno, sbalili jsme naše stanoviště a vyrazili směr Brno. Obě zrzky spaly jako dudci a ve snech určitě honily tu zatracenou rouru!

Děkujeme Larovic, že nás s sebou vzali, Kačce za krásný fotky, Davčovi za skvělou společnost a bezpečný odvoz, Laře za chvíle, kdy po Fame negrčela :-)  A v neposlední řadě Famulíně, že mě v tom běhání nenechala samotnou :-)

Ostatní fotečky: www.famezkorycanskychskal.rajce.idnes.cz/14._mesic