Brodění ve Višňovém

V pátek na večer mi zazvonil telefon. Saška a Haňousek, říkal displej. "Nazdar, teto, co říkáš, kdybysme zítra jeli do Višnového, dát pořádnou prochajdu, lesíkem, kolem přehrady, paráda." No a jelikož naše Saška není žádný sňatkový podvodník a líčí věci v reálných barvách, neváhala jsem ani minutu. Slovo dalo slovo a v sobotu v deset byl stanoven odjezd. Večer však ještě nekončil a já se vzápětí vydala na narozeninovou oslavu, která se rozjela ve velkém. Návrat v ranních hodinách s mixem půl lahvinky Havana rumu, Piňakolády a vína v krvi udělal svoje... Ráno jsem jen velmi těžce vstávala (v 7 hod), abych vyvenčila Famulku, která bohužel s flámující paničkou neměla pražádné slitování. Po návratu z prochajdy jsem vypila litr vody, zajedla prášek a ještě na chvilku zalehla. Nedovedla jsem si představit, jak přežiju 45 min cestu autem a následně zhruba 3 hod prochajdu. Ale nebylo zbytí. Vybavená sáčkem na blitíčko, zásobou tekutin a tabulkou čokolády jsem v 10 hod čekala před barákem. Abych to zkrátila - přežila jsem to, můj žaludek taky a brzy jsme už zastavovali u lesíka. Šlo se mi docela težce, ale nádherné prostředí, společnost Sašky a vysmáté holky mi vlévaly sílu do žil.

Holky lítaly jako pošuci, jazyky na vestách, chlemtaly z každého potůčku. Když jsme se zastavily, abychom si oddechly, opice neváhaly a začaly se likvidovat.

Já se Saškou jsme naopak byly rády, že chvilku sedíme :-)  Holky řádily jak černá ruka, honily se, okusovaly a maximálně spokojené se válely po zemi. Mášenka v tom teda zažila svou premiéru a velice nesměle se taky pokoušela válet, bohužel nemáme zdokumentováno, jen jednu fotečku, ale nám to v paměti zůstane napořád. Pro ty, co neví, Fame krom toho, že je ředitelka zeměkoule, je i dámička a nikdy by si do takovýho "hnusu nedůstojnýho", jako je listí, nelehla :-)  I když je uhnaná, nožky se jí třepou jak osika, radši postojí, než by uložila své královské tělo do takovýho fujtajblu :-)))  Tentokrát ale přece jen chtěla zakusit, jaké to je, a tak nesměle pokládala hlavičku, jedno ouško, tvářičku, zatímco zadek jí čučel k nebi :-) 

Vydaly jsem se zase na cestu. Holky nás opustily, lítaly si po svých záležitostech, ale nám to ani za mák nevadilo, řešily jsme všechno, co jsme si během týdne nestačily říct :-)  Když jsme dorazily k přehradě, čekalo nás nemilé překvapení v podobě myslivečka s flintou a dalekohledem. Nejdřív jsme si myslely, že je to jen nějaký úchyl, nicméně se ukázalo, že je to vážně myslivec se vším všudy, včetně psa. Holkám tak skončilo bezstarostné lítání, Haňousek se proháněl na flexe a Mášenku jsem odvolávala při každém kroku mimo cestu. Ale stejně jsme si výlet nenechaly pokazit. Ve finále jsme si pošmákly na výýýborném obědě, který mě definitivně vrátil mezi živé :-)  a vyrazily jsme domů. Holky byly už 6 hodin na nohách a jakmile se za nimi zabouchl kufr, ulehly na deku a spaly až do Brna :-)

Děkujeme moc všem Danielovým za bezpečný (hlavně pro můj žaludek) odvoz a přívoz, skvělou vychajdu, úžasnej obídek, no prostě za perfektně strávený den!!!

Všechny fotky:

www.famezkorycanskychskal.rajce.idnes.cz/31._mesic